Egyptské chrámy

Učelem eyptského starověkého chrámu bylo odrážet a udržovat božský řád stvoření . Chrám nebyl místem organizovaného veřejného uctívání podobně jako mešita , synagoga nebo kostel . V chrámu se neprováděly žádné alužby a místo toho , aby v něm byla veřejnost vítána , byla zněj obvykle vyloučena . Každý chrám zamněstnaval mnoho kněží , ale jen málo z nich se skutečně podílelo na náboženských obřadech . Chrám se spíše podobal středověkému klášteru , protože vlastnil mnoho pozemků a sloužil jako středisko místní ekononiky a jako místo učenců . Řídila jej rozsáhlá a organizovaná byrokracie . Mezi chrámové dělníky patřili zemnědélci , stavitelé písaři , stejně jako kněží .

Existovali dva hlavní typy chrámů: kultovní chrámy zasvěcené božstvu a zádušní chrámy vystavěné na počest zesnulích králů . Oba typy si byly velmi podobné stavbou i funkcí v prvním se prětkládaly bohům oběti , aby byla zajištěna přízeň božského světa , ve druhém se obětovalo duchům ( ka) zesnulých králů , aby bylo zabezpečeno pokračování jejich života v říši mrtvých . Oba druhy obřadů byly považovany za klíčové pro udržení řadu a míru . Kultovní chrámy byly obvykle zasvěcené triádě bohů , zatímco zádušní chrámy se soustřeďovaly na zesnulého krále a jeho stotožnění s mnoha bohy . Králův zádušní chrám měl samozdřejmě také sloužit k provádění obřadů za jeho a byl ústředním bodem komplexu staveb postavených na oslavu božského královského uřadu . Mezi tyto budovy patříl i královský palác , který mohl později sloužit jako maketa paláce pro ducha mrtvého krále . Ve všech chrámech sloužil kněží , konaly se v nich obřady a předkládaly oběti . Uředním bodem každého kultovního chrámu byla socha boha ( v níž sídlila energie uctívaného boha ) , v královských zádušních chrámech pak socha krále .

Kultovní chrámy

Z kultovních chrámů postavených před vznikem Nové říše ( přibližně 1550 př.n.l.) se zachovalo jen málo . V době Staré říše ( přibližně 2686 až 2181př.n.l.) se tyto chrámy pravděpodobně stavěly ze sušených cihel , což není tak trvanlivý materiál jako kámen . V době Střední říše ( přibližně 2055 až 1650 př.n.l. ) se kultovní chrámy stavěly zjevně z kamene , ale přesto se jich dochovalo jen málo . Kameny z těchto staveb byly totiž obvykle v době Nové říše ( přibližně 1550 až 1069 př.n.l. ) i později znovu použity na stavbu nových budov a chrámů na místech původních . Starověcí Egypťané byli mistry recyklace , stejně jako jimi jsou i jejich novodobí potomci . Proč se trápit ve spalujcím žáru pouště a dopravovat těžký náklad na velké vzdálenosti o opracovávat kámen bronzovými a kamenýmy nástroji , když se na místě nacházely již opracované kvádry pocházejcí ze starých staveb , které se pravděpodobně rozpadly . Vynikajcím příkladem takového opětovného využití je obrovský reiéf Senusreta l . ( přibližně 1965 až 1920 př.n.l. ) , král Xll. dynasie , a boha Mina , který zřejmně kdysy zdobil zdi významného chrámu ze Střední říše . Reliéf , který se niní nachází v Petrieho muzeu egyptské archeologie , oběvil " otec Egyptské archeologie , William Matthew Flinders Petrie ( 1853 až 1942 ) , obrácený hladkou stranou nahoru v mnohem pozdějším ptolemájovském chrámu v Koptu , kde sloužil jako dlažební kameny .

Zádušní chrámy

Královský zádušnchrámy ( o nichž se texty v době Nové říše zmiňují jako o chrámech milionu let ) se zachovaly už od raně dynastického období ( přibližně 3100 př.n.l. ) . Postupně získavaly stále na velikosti a dokonalosti . Nejstarší chrámy tvořily jednoduché obětní místnosti přiléhajcí k raným královským hrobkám nazývaným mastaby ( arabsky výraz pro lavici ) na královských pohřebištich v Abydu a Sakaře . Do lll. dynastie se již staly ucelenějšími . Zádušní chrám v pohřebním komplexu krále Džosera ( přibližně 2667 až 2648 př.n.l. ) přiléhal k severní straně jeho pyramidy . Byl postaven z kamene a skládal se ze dvou nádvoří zasvěcené Džoserovi , z nichž jedno mu bylo pravděpodobně zasvěceno jako králi Horního Egypta a druhé jako králi Dolního Egypta . Ve lV. dynastii se zádušní chrámy přesunuly k východní straně pyramidy , takže mohly být spojeny vzestupnou cestou s udolním chrámem na rozhraní obdělávané půdy , obvykle u přistavní hráze uměle vybudovaného kanálu . K nejzachovalejším zádušním chrámům z dob Staré říše ( přibližně 2686 až 2181 př.n.l. ) patří chrámy krále Rachefa ( přibližně 2558 až 2532 př.n.l. ) v Gíze . V době Nové říše ( přibližně 1550 až 1069 př.n.l. ) se zádušní chrámy stavěly odděleně od hrobek králů . Hrobky ležely v Údolí králů na západním břehu Nylu v Thébách , zatímco jejich zádušní chrámy se nacházely v určité vzdálenosti na okrajích poště , na přístupnějších místech blíže obdělávané půdy a řeky . Jednalo se o impozantní , složitě zdobené stavby na úrovni kultovních chrámů své doby . Variací na téma zádušních chrámů byly kenotafy v Abydu , legendárním pohřebištěm boha Usira , boha mrtvých , znovuzrození a vegetace . Tyto chrány byly uzce s kultem boha Usira a sloužili ke stotožnění mrtvého krále s různými bohy . Nejstarší královský kenotaf v Abydu postavil Senusret lll. ( přibližně 1874- 1855 př.n.l ) , král Xll. dynastie , ale nejzachovalejší , je chrám panovníka Sethiho l. ( přibližně 1294 až 1279 př.n.l. ) z XlX. dynastie .

Komentáře

Přehled komentářů

Is This A Cry For Help Gutenberg

(isthisacryforhelppGap, 26. 12. 2025 14:15)

Grab the Is This a Cry for Help PDF now and say goodbye to carrying heavy physical books around. This digital file is the epitome of convenience for students and commuters. Experience the full story with a high-quality download that is ready when you are. https://isthisacryforhelppdf.site/ Is This A Cry For Help Chapter 1 Pdf

Online:	1
Celkem:	57468
Měsíc:	753
Den:	20

Menu

církev